Středověká víkendovka

8. – 10. března 2019 jsme jakožto slavní a stateční bojovníci podnikly výpravu do Ochozi u Brna. 
Dobrodružství na sebe nenechalo dlouho čekat a hned v sobotu ráno se k nám dostala naléhavá žádost místního boháče Horaze Laty, kterému nebezpečný lapka Will T. ukradl truhličku se zlatem, za jejíž navrácení požadoval nehorázné výkupné. 
Ubohý Horaz – který by byl bez naší pomoci okamžitě hotov tomu darebákovi výkupné zaplatit – přestože dalece přesahovalo nominální hodnotu jmění v truhličce – nám prozradil, že lapka sídlí v Pekárně. Což byla – jak jsme později zjistily – jeskyně v lese za vesnicí. 
Okamžitě jsme vyrazily na cestu přes ochozský lom, pěknými lesy plnými jeskyní a sněženek a kolem rybníka… Až jsme nakonec nahoře na kopci konečně objevily velikou jeskyni, která sloužila jako lapkova skrýš. Velmi obezřetně jsme se vydaly na průzkum, ale lapka byl zřejmě zrovna na některé ze svých loupežných výletů. Tak jsme alespoň zabavily nakradený lup – včetně Horazovy milované truhličky – a vrátily jsme se do hradu (/fary) na oběd. 
Rozhodly jsme se k dopadení lapky vymyslet lest, kterou jsme naplánovaly na noc, kdy bylo nejpravděpodobnější, že se lapka vypraví loupit přímo do vesnice… 
Odpoledne jsme se následně věnovaly tréninku střelby z luku a praku, podrobnějšímu průzkumu vesnice a taky jsme se začaly pomalu chystat na zítřejší vyhlášený turnaj. 

A navečer pak přišla důležitá chvíle… Navštívil nás sám král Ík XD. a vzhledem k naší prokázané odvaze a ochotě pomoci při dopoledním pronásledování lapky a také připravenému plánu a příslibu, že jej co nejdříve skutečně dopadneme, nás slavnostně pasoval na rytíře! Všechny jsme dostaly osvědčení podepsané králem Íkem a opatřené jeho pečetí. 
Po tomto obřadu jsme se tedy jako čerství rytíři počaly vypravovat k uskutečnění naší lsti. Umístily jsme na ulici před naším obydlím váček s mincemi, který však měl vespod otvor velký akorát, aby jím mince mohly postupně propadávat, aby nás – jak jsme doufaly – v noci dovedly přímo k lapkovi. 
Přichystaly jsme si zbraně (nebo případně alespoň klacky a vařečky) a po krátkém spánku jsme vyrazily do deštivé a větrné noci… K silnému dešti se však po chvilce přidaly i kroupy! A tak jsme cestu po stopách lapky moudře odložily na další den, až se trochu vyčasí. 
V neděli hned ráno, ještě přede mší, jsme se nadšením vyrazily! Náš plán vyšel a mince, které padaly lapkovi z váčku, se pěkně lesky v ranním slunci mezi loužemi ze včerejší bouřky a ukazovaly nám cestu. 
Lapku jsme zastihly na stráni za potokem, kde si bezstarostně usazen přepočítával svou nejnovější kořist. 
Velmi brzy začal lítý boj. Lapka se pokusil utéct na vrch kopce, ale rychle jsme ho dostihly. Chvíli jsme se šermovali nahoře na kopci, ale pak jsme lapku naráz popadly. Nelítostně se bránil a cukal a dokonce se s námi vrhl dolů ze stráně. Pak se nám jej ale podařilo povalit na zem a nakonec mu i svázat ruku… 
Po nějaké době urputného praní jsme lapkovi navrhly, aby se „ve jménu Božím“ vzdal a on projeviv poslední trošku slušnosti poslechl a my jej vítězoslavně odvedly do vězení a opět od něj převzaly peníze, které ukradl. (Taky jsme mu sebrali čepici, ale tu jsme nechaly pohozenou na kopci, takže se pro ni Kačka musela vracet ;-)). 
Po úspěšném zatčení zlovolného Willa T., lapky, jsme se zúčastnily mše svaté. Pan farář měl veselé a zajímavé kázání, na které jsme ještě hodnou chvíli vzpomínaly… [interní pozn.: Kdo z nás si občas nepředstaví „bílého medvěda jak tancuje“? ;-)] 
Pak už byla snídaně a hlavně rytířský turnaj! Vděčný Horaz Lata nám za navrácení truhličky zaplatil slíbenou odměnu a tak jsme si mohly nakoupit (origami) vybavení na nadcházející klání. Každý boj mezi dvěma rytíři spočíval ve třech kolech házení kostkou, k jejichž bodům se vždy připočítávaly bonusy ze zbraní, jízdních zvířat, panošů a dalších věcí, které si s sebou rytíř do souboje mohl vzít. Bonusy se lišily, podle toho zda v daném kole bojoval rytíř v útoku nebo obraně. Každý rytíř mohl mít jedno jízdní zvíře (koně nebo prasátko), panoše i další jízdní zvíře pro něj, dvě zbraně (dřevec, meč nebo kopí) nebo jiné vybavení (štít nebo kámen štěstí)… [detailnější rozpis poskytuje tabulka v souboru v příloze]. Cílem bylo vyhrát co nejvíce soubojů a nashromáždit peníze z jednotlivých kol. 
A potom po napínavém turnaji a taky po obědě jsme už šly se balit, poklidit a vyrazily jsme zpět domů! 

Víkendovku jsme si společně užily a těšíme se na příště… :-) 

(Příloha: Zprávy a doplňující materiály - doporučují stáhnout pro správné zobrazení) 

Kačka Vlachová 

[fotky na Rajče.net: https://scukykohoutovice.rajce.idnes.cz/Vikendovka_2019/] - Lucka Šalomonová